Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Imaginář Limy v románu Maria Vargase Llosy Město a psi (La ciudad y los perros)
Tomášková, Anna ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
(česky) Cílem této práce je ukázat způsob literárního vidění Maria Vargase Llosy a jeho ztvárnění Limy v románu Město a psi a postihnout, v čem je obraz, který Vargas Llosa podává, svébytný a specifický. V první části své práce připomínám historické milníky města, konkrétněji se zaměřuji na přelom první a druhé poloviny 20. století, kdy byl román napsán a vydán. Opírám se o soubor esejů Lima la horrible (Příšerná Lima) Sebastiána Salazara Bondyho, který přibližuje svět obyvatel Limy tohoto období. Stručně představuji také vývoj obrazu tohoto města v peruánské literatuře. Vycházím mimo jiné z eseje "Lima, ciudad sin novela" ("Lima, město bez románu") Julia Ramóna Ribeyra. Ve stěžejní části své práce připomínám děj románu a poté se konkrétněji zabývám strukturou díla Město a psi, pro niž je charakteristické střídání vyprávěcích prostorů a časů, které napomáhá k znejistění příběhu. Popisuji i formální stránku díla, především řazení kapitol a podkapitol, které podléhají symetrickému uspořádání podle témat, míst a času, o nichž pojednávají. Představuji dva základní vyprávěcí prostory - město a vojenské gymnázium. Dále se zabývám tématem řádu a svobody a jejich působením na postavy románu. Představuji také jednotlivá dílčí místa ve městě i na gymnáziu a jejich specifickou atmosféru. Dále rozebírám také...
Humor a kritika v díle Pantaleón a jeho ženská rota Maria VargaseLlosy
Frimlová, Petra ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE: Román Pantaleón a jeho ženská rota otvírá druhé období tvorby peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy, pro které je charakteristické zjednodušení jeho prózy a objevení humoru. Diplomová práce se zabývá podrobnou formální i tematickou analýzou románu s cílem dokázat, že i když je dílo humoristicky a parodicky laděné, jsou v něm přítomny tematické konstanty známé čtenářům z předchozích Llosových děl -- problémy, ke kterým se autor staví vždy velmi kriticky, a nejinak je tomu i v tomto eroticko-humoristickém díle. Vedle analýzy humoru se tak diplomová práce zabývá i analýzou společenské kritiky přítomné v románu. Rozbor díla také poukazuje na skutečnost, že k určitému zjednodušení vypravěčského stylu u Vargase Llosy v porovnání s jeho předchozími díly došlo, přesto je ale román zdařilým důkazem netradičních vypravěčských technik, jež autor rozvíjel již od šedesátých let dvacátého století, v období nového hispanoamerického románu. KLÍČOVÁ SLOVA: Mario Vargas Llosa, Pantaleón a jeho ženská rota, Město a psi, Zelený dům, hispanoamerický boom, nový román, totální román, experimentální vypravěčské techniky, typy humoru a ironie, humoristická próza, parodie, erotický román, libertinská próza, prales, kritika armády, kritika machismu, kritika náboženského fanatismu.
Mario Vargas Llosa: Kozlova slavnost - beletrie vs. historická realita
Stejskalová, Hana ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
(česky) Bakalářská práce zkoumá román Maria Vargase Llosy, Kozlova slavnost. Je jeho analýzou z historického pohledu. První část se věnuje dějinám Dominikánské republiky s kladeným důrazem na období vlády Rafaela Trujilla, a to především na poslední roky jeho vlády. Věnuje se jeho politice, kultu osobnosti a stopě, kterou zanechal v dominikánských dějinách. Druhá část je srovnáním historické reality s literární prezentací Maria Vargase Llosy. Zkoumá nakolik je autor věrný historickým faktům a ukazuje, kde si vypomáhá fikcí. Dále pak analyzuje jednotlivé postavy románu a objasňuje, proč jsou klíčové pro charakteristiku Trujilla a jeho režimu. Závěrečná kapitola obhajuje román jako historický pramen, přestože se jedná o historický román.
Humor a kritika v díle Pantaleón a jeho ženská rota Maria VargaseLlosy
Frimlová, Petra ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE: Román Pantaleón a jeho ženská rota otvírá druhé období tvorby peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy, pro které je charakteristické zjednodušení jeho prózy a objevení humoru. Diplomová práce se zabývá podrobnou formální i tematickou analýzou románu s cílem dokázat, že i když je dílo humoristicky a parodicky laděné, jsou v něm přítomny tematické konstanty známé čtenářům z předchozích Llosových děl -- problémy, ke kterým se autor staví vždy velmi kriticky, a nejinak je tomu i v tomto eroticko-humoristickém díle. Vedle analýzy humoru se tak diplomová práce zabývá i analýzou společenské kritiky přítomné v románu. Rozbor díla také poukazuje na skutečnost, že k určitému zjednodušení vypravěčského stylu u Vargase Llosy v porovnání s jeho předchozími díly došlo, přesto je ale román zdařilým důkazem netradičních vypravěčských technik, jež autor rozvíjel již od šedesátých let dvacátého století, v období nového hispanoamerického románu. KLÍČOVÁ SLOVA: Mario Vargas Llosa, Pantaleón a jeho ženská rota, Město a psi, Zelený dům, hispanoamerický boom, nový román, totální román, experimentální vypravěčské techniky, typy humoru a ironie, humoristická próza, parodie, erotický román, libertinská próza, prales, kritika armády, kritika machismu, kritika náboženského fanatismu.
Imaginář Limy v románu Maria Vargase Llosy Město a psi (La ciudad y los perros)
Tomášková, Anna ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
(česky) Cílem této práce je ukázat způsob literárního vidění Maria Vargase Llosy a jeho ztvárnění Limy v románu Město a psi a postihnout, v čem je obraz, který Vargas Llosa podává, svébytný a specifický. V první části své práce připomínám historické milníky města, konkrétněji se zaměřuji na přelom první a druhé poloviny 20. století, kdy byl román napsán a vydán. Opírám se o soubor esejů Lima la horrible (Příšerná Lima) Sebastiána Salazara Bondyho, který přibližuje svět obyvatel Limy tohoto období. Stručně představuji také vývoj obrazu tohoto města v peruánské literatuře. Vycházím mimo jiné z eseje "Lima, ciudad sin novela" ("Lima, město bez románu") Julia Ramóna Ribeyra. Ve stěžejní části své práce připomínám děj románu a poté se konkrétněji zabývám strukturou díla Město a psi, pro niž je charakteristické střídání vyprávěcích prostorů a časů, které napomáhá k znejistění příběhu. Popisuji i formální stránku díla, především řazení kapitol a podkapitol, které podléhají symetrickému uspořádání podle témat, míst a času, o nichž pojednávají. Představuji dva základní vyprávěcí prostory - město a vojenské gymnázium. Dále se zabývám tématem řádu a svobody a jejich působením na postavy románu. Představuji také jednotlivá dílčí místa ve městě i na gymnáziu a jejich specifickou atmosféru. Dále rozebírám také...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.